Katolické spolky v Březové v 1. polovině 20. století

 

Nejdříve o programových antiklerikálech:

Skupina svazu proletářských bezvěrců

/1929-1934/

Poněkud radikálnější dělnický spolek, velmi významný v rámci ČSR, o jeho aktivitě ve městě však mnoho nevíme.

Ve stanovách se praví, že spolek má zdůrazňovat rozdíl mezi bludem a pravdou, uvědomovat lidi o moderním životním názoru a prohlubovat jej, zejména co se týče poměru člověka k záhadám života a bytí. Šíří se i nauky socialistické. Úkolem spolku je také bojovati proti církevnímu kastovnictví, vědecky odůvodňovat vznik náboženství, hledat prvky společné všem náboženstvím a na jejich základě budovat nový názor, poučovat lidi, že všichni jsou si rovni bez rozdílu stavu národnosti a rasy. Účelu se dosahuje pořádáním přednášek a vydáváním knih a časopisů. Spolek také preferoval pohřeb žehem.

+ + + + + + +

Christlische textillarebeiter in Briissau

spolek křesťanských dělníků ve Březové

/1922-1928/

Organizace sdružovala textilní dělníky obou národností křesťanského vyznání. Pořádaly se sbírky na nezaměstnané, schůze se konaly různě po domech členů, někdy i potajmu. Od r. 1918 se na schůze nedostavoval téměř nikdo, proto spolek brzy zastavil činnost (z toho pramenily i pozdější úřední nesrovnalosti, neboť spolek se od r. 1924 nescházel, a přesto neoznámil ukončení činnosti.) Spolek byl úředně zrušen r. 1928.

Orfsgruppe des verbandes der christl. textilarbeiter Osterreichs

místní skupina svazu křesťanských dělníků v textilním průmyslu v Rakousku

/1905-1921/

Spolek byl právoplatně rozpuštěn výnosem z 22. 7. 1920, ačkoliv již léta nevyvíjel činnost a rovněž neměl spolkového jmění. Svým způsobem provozoval tytéž aktivity jako spolek předešlý.

Katolický mužský spolek

/1920-1927/

Katolický spolek dělnic

/1910-1926/

Mužský a ženský protějšek spolku německých katolíků z města. Předsedou mužského spolku byl Rudolf Schneeweis a prezidentkou ženského spolku byla r. 1910 Josefine Patiček, r. 1920-21 Marie Schiller, r. 1922-24 Karoline Albert a r. 1925-26 Fany Kostlan.

Svatotereziánský spolek okrašlovací

/1903-1926/

Členy byly výhradně němečtí katolíci, příznivci svaté Terezie, tehdy dosti oblíbené. Členskou základnu tvořily z velké části ženy. Také tento spolek sloužil spíše k vyplnění volného času. Zdá se, že členové zanedbávali své úřední povinnosti, protože v letech 1914-22 a 1923-25 neinformovali okresní úřad o své činnosti a nepředložili ani seznam členů vedení. Spolek měl standartně cca. 50 členů.

 

Doba komunizmu:

Farní charita Březová

/1947-1951/

V březnu 1947 byla na Zemský národní výbor v Brně zaslána žádost o schválení spolkových stanov. Členové přípravního spolku zároveň informují, že po obdržení schválení stanov svolají valnou schůzi, na které zvolí řádný výbor. K této žádosti přiložili také pět exemplářů stanov a osvědčení Arcidiecésní charity Olomouc, že svoluje ke zřízení svého pobočného spolku ve Březové.

26. 3. 1947 požádal ZNV v Brně okresní úřad o vyšetření a podání zprávy o spolehlivosti a zachovalosti zakladatelů spolku se zřetelem k jeho zamýšlenému účelu. Poněvadž šlo o věc s propadlou lhůtou, zpráva musela být podána do 25. 4. Referát Národní bezpečnosti odpověděl 9. 4., že vyšetření proběhlo 5. 4. a prověřeni byli zakládající členové Jiří Poštulka a Jan Šnajder - kněží ze Březové, Josef Klíma - student medicíny ze Březové, Václav Peterek a Josef Trtílek z Chrastové. Bylo zjištěno, že zakládající členové jsou spolehliví a zachovalí, spolek neodporuje ustanovení dekretu prezidenta republiky a jeho utvoření je ve veřejném zájmu. Tím byl povolen vznik spolku, který se oficiálně ustanovil 18. 5. 1947.

Ze stanov vyplývá, že spolek má za cíl pěstovat ducha křesťanské lásky a pečovat o tělesné, duševní a mravní blaho potřebných, především mládeže. Tohoto účelu hodlal spolek dosáhnout prostředky náboženskými, kulturně sociálními a finančními a to pořádáním kvatembrových konferencí, šířením křesťanské lásky, návštěvou a ošetřováním nemocných a potřebných, pořádáním přednášek, schůzí, slavností, koncertů, divadel aj. Členem se mohla stát každá fyzická i právnická osoba, která se podrobila stanovám.

Na již zmíněné ustavující schůzi dne 18. 5. 1947 byli zvoleni členové výboru. Předseda P. Jiří Poštulka, místopředseda - Arnošt Trubák, jednatel - P. Jan Šnajder, pokladník - Josef Klíma, revizor účtů - Karek Trtílek, náhradník - Anežka Trtílková, celkově spolek čítal dvacet členů.

R. 1949 byl předsedou p. Jiří Poštulka, místopředseda pan Trtílek, jednatelem P. Šnajder /od r. 1950 Miroslav Pilch/ a pokladníkem Josef Klíma.

V říjnu 1950 bylo u tohoto spolku provedeno šetření, zda vyvíjí činnost, jestli byla provedena očista spolku, jestli nejsou námitky proti spolku a členům a jaký je postoj členů k lidově demokratickému zřízení. Výsledek šetření je následující: Spolek nevyvíjí žádnou činnost, proti činnosti spolku ani jeho členům nebyly vzneseny námitky, byl zřízen akční výbor a provedena očista, postoj funkcionářů k lidově dem. zřízení je kladný. Spolek však nepřispívá k budování socialismu a jeho trvání je tedy neodůvodnitelné. Současně byl podán návrh na vymazání spolku z rejstříku spolků z úřední moci.

Charita byla r. 1950 likvidována, majetku neměla a r. 1951 byla z rejstříku spolků vymazána.