Z historie města a farnosti

       Podobně jako mnoho jiných se i naše obec může pochlubit bohatou a zajímavou historii. Bohužel, okolnosti jejího vzniku a počátků vývoje jsou doposud zahaleny mlhou, kterou jen místy problesknou informace, které by mohly k objasnění počátků obce posloužit.
     Oblast, ve které se Březová nachází, sousedila v X. století pravděpodobně s panstvím knížete Slavníka, jelikož Kosmas ve své kronice k roku 981 píše: ... knížectví jeho mělo tyto hranice: ... k východu proti zemi moravské hrad pod pomezním hvozdem Iežící, jménem Litomyšl, až k potoku Svitavě, tekoucí středem hvozdu.
      Byla to oblast v té době velmi těžce přístupná, protknutá jen dvěma cestami (stezkami), spojující české země a Moravu. Jedna vedla přes Jihlavu a Havlíčkův Brod, druhá vedla ve směru od Brna na Svitávku, Trstěnici a Litomyšl a do Prahy, její druhá větev - spojnice našich zemí do Polska a na Rus - vedla přes Konici, Jevíčko, Horní Rudnou, Březovou, Vendolí a Karli k Litomyšli a ku Praze. Mýto z této tzv. Trstěnické stezky dostával od roku 993 Břevnovský klášter v Praze. V pozdější době hlavní cesta vedla údolím Svitavy a Březová se stala jakousi křižovatkou této a olomoucké větve (viz příloha).
      Až doposud však v pramenech neexistuje žádná písemná zmínka o Březové. Nepřímým důkazem existence Březové je Iistina krále Václava II., který se zříká práva na tzv. Březovský újezd mezi Letovicemi a Svitavami. Mluví-li se zde, v Iistině takového významu o Březovském újezdu, Ize usoudit, že toto označení muselo být známo již delší dobu a bylo poměrně vžité a že název musel být odvozen od již stojícího sídla. První zmínka konkrétně o Březové jako sídle pochází z Iet 1318 - 1326 ze seznamu Ieníků olomouckého biskupství.
      Jistě stojí za povšimnutí, že obce severně od Březové a kolem Svitav mají povětšinou jména původu německého a že byly založeny v době kolonizace okolí biskupem Brunem, kdežto obce jižně od Březové mají veskrze názvy původu slovanského. Samotné jméno Březová pochází údajně od bříz, které se zde v minulosti hojně vyskytovaly. Tyto okolnosti vedou k domněnce, že původ Březové spadá na přelom. V 12. A 13.století, což potvrzuje Iistina z r. 1330 o prodeji svitavské rychty, kterou stvrdil biskup Jan Berka z Dubé. Uvádí se zde mj., že svitavská rychta má výsadu pobírat výnos z mlýna o třech složeních (kolech) v Březové a že tuto výsadu ji udělil již Biskup Bruno 1250. Tím se posouvá datum vzniku Březové opět o nějaký rok zpět.
      Březová však od počátku asi městem nebyla. V již zmíněné Iistině krále Václava II. z r. 1295 se totiž mluví jen o vesnicích, Ioukách a Iesích. Musela se tedy stát městem později (např. Kopecký uvádí dobu) kolem r. 1300 a po něm, kdy biskup Theodorich pokračoval v kolonizaci a osídlování i starších slovanských osad. Jiné prameny uvádí jako rok povýšení Březové na město r. 1497 Iistinou krále Vladislava Jagellonského, který dal městu privilegia a práva, např. hrdelní, várečné, mýtné, tržní, pečetní, aj.
      O předhusitské Březové se zachovalo velmi málo zpráv. Je tu zmínka o březovské dědičné rychtě a o tom, že ve 14. stol. byla sídlem fary pod patronací Iitomyšlských premonstrátů, kteří za faráře dosazovali svého člena. V té době vlastnilo město právo tržní a od úmrtí, kdy majetek, zemřelých bez přímých potomků propadl městu. Toto privilegium stvrdil r. 1389 biskup Mikuláš.
      Z dob husitství a reformace známe pouze jména majitelů. Od r. 1421 Diviš Bořek z Miletína, od r. 1436 Vok ze Sovince, po něm Pardus z Rychtenburka a Jaroslav ze Šelenberka a od r. 1456 Zdeněk Kostka z Postupic a poté ho vystřídal jeho bratr Jan. R. 1484 převzal panství Ježek Svojanovský a nedlouho po něm připadla Březová opět pod správu biskupství v Olomouci.
      Důležitá práva přinesla již zmíněná Iistina krále Vladislava z r. 1497 a to především výroční trhy. Další výroční trh povolil 25. 2. 1534 král Ferdinand I. Ten také r. 1547 odpustil obci účast na povstání. R. 1566 povolil Březové biskup Vilém šest trhů na vlnu. Tím se z Březové stalo významné centrum obchodu a správy širokého okolí. Její povinností však bylo udržovat zemské stezky v délce 1 míle od obce a oprava mostů. Na úhradu těchto výdajů bylo povoleno vybírání mýta v Dolní a Horní ulici ve výši od 0,5 groše do 6 bílých penízků dle druhu provozu a nákladů z r. 1585.
      V 16. století město výrazně spělo k rozvoji samosprávy, protože pozemkové knihy (od r. 1541) jsou psány česky, což svědčí i o české většině, jelikož tyto knihy musely být psány v jazyku obyvatelstva.
      Velkou úlevou městu bylo zrušení robot r. 1581 biskupem Stanislavem Pavlovským, zůstaly však povinnosti rybničení v době potřeby a účast na honitbě.
      Obnovení všech městských svobod přišlo r. 1607 Iistinou kardinála Františka z Ditrichštejnu. Město už také nemuselo vydávat sirotky do biskupských služeb, ti dostali právo svobodně se ženit a vdávat bez výkupného. Za tato privilegia platilo město ročně 4 moravské zlaté.
      Březovská dědičná rychta byla r. 1575 prodána městu za 500 hřiven stříbra, což stvrdil r. 1577 biskup Tomáš.
      Proto další rychtáři nezastupovali biskupa, ale byli jen zaměstnanci města.

      Na počátku 16. stol. měla obec mimo zmíněný biskupský mlýn i další, zvaný Koutný. V té době svojanovská vrchnost zrušila jezy na Svitavě a březovské mlýny přišli o vodu. Odtud pramenil vleklý spor, který ukončil král Ferdinand r. 1560, když stanovil říční hranice pro Březovou a svojanovské pány.
      Již od r. 1497 získávala Březová na Svitavsku zvláštní postavení, které bylo asi od 16. stol. zpevněno tím, že městský úřad zastupující biskupské úředníky dohlížel na své "dolní panství", které tvořil Muzlov, Dlouhá Ves, Chrastová a Chrastová Lhota.
      Zvláštní postavení měla v předbělohorské době také fara. Přestože byla katolická, většina farníků se hlásila ke kalichu. Poměr mezi farou a obcí nebyl pravděpodobně nijak napjatý, zřejmě proto, že kněz sloužil mše podobojí.
      Březovští i svitavští občané se r. 1618 zapojili do českého povstání a zmocnili se biskupského panství v těchto městech, přičemž Březové připadla dolní část. Jejich účast však nebyla zásadní, jelikož r. 1625 kardinál Ditrichštejn městu odpustil a potvrdil všechny svobody.
      Březová, stejně jako ostatní biskupské obce pod správou panství mírovského, byla povinna pečovat o ochranu Mírova. R. 1642 vypravilo město k obraně každého desátého muže a několikrát přispívalo na dragouny hlídající Mírov a Mohelnici. Stejně tak město trpělo pobyty ať už rakouského či švédského vojska.
      Vraždění, Ioupení a znásilňování bylo na denním pořádku. Přestože třicetiletá válka nebyla pro Březovou tak katastrofální jako pro jiná města, docházelo k proměně obyvatelstva. Vymírali staré české rody, stěhovaly se, jejich majetek se konfiskoval a na jejich místa přicházeli osadníci z okolních, tehdy již německých vsí. O české minulosti Březové svědčí i první známá jména členů městské rady i to, že farní i městské doklady, sirotčí účty aj. byly do 40. let 17. st. vedeny výhradně česky. O národnostní skladbě obyvatelstva vypovídají také matriční knihy. V Ietech po r. 1640 uvádí jména jako např. Špalka, Václav, Matěj, Šváb, Vávra, Kobylka, Nevostrý aj. V Ietech 1740 - 1760 nalézáme jména Vinič, Slajský, Pachovský, Lev, Svoboda, ale i Pischel, Richter, Weigel, Heger a mnohá jiná. Toto srovnání dokazuje sice velké poněmčení obce, ale zároveň početnou českou menšinu . Mimoto se po třicetileté válce město stále těšilo přízni vrchnosti. Biskup Leopold Vilém Iistinou datovanou 1656 v Bruselu/!/ potvrdil městu privilegia a povolil čtvrtý výroční trh, biskup Karel Lichtenštejn potvrdil r. 1686 privilegia a povolil pečetění v červeném vosku, biskup hrabě ze Schratenbachu si za potvrzení privilegií a odpuštění Iovné roboty vyžádal, aby se ve městě ve výročí jeho smrti sloužila zádušní mše. Další privilegia stvrzovali napříště jen panovníci a sice 1736 Karel IV. , 1748 Marie Terezie, Josef II. a 1794 František II.

      Městské radě předsedal primátor, zasedali zde dva purkmistři a šest radních. Nové členy schvalovala stará rada a mírovský úředník. Od r. 1787 tvořil městskou radu purkmistr, první radní, syndikus a dva volení radní, r. 1860 byl tento systém opuštěn, městské zastupitelstvo bylo voleno a předsedal mu starosta.
      Právo várečné bylo vyhrazeno několika měšťanským domům. V 17. st. došlo ke sporu mezi městem a vrchností o šenkování vína a pálení kořalky, který ukončil r. 1651 Jakub Merkulán, probošt olomoucké kapituly. Město za náhradu 1 000 tolarů mohlo za jistý plat prodávat vrchnosti víno a kořalku.
      V Březové již v 16. st. kvetla řemesla, jejichž mistři se sdružovali v cechy. Nejstarším byl ševcovský, r. 1607 vznikl cech krejčovský o rok později pekařský, r. 1638 kovářský, 1641 řeznický, rok nato tkalcovský a r. 1648 nádenicKý. R. 1765 bylo ve městě 10 řezníků, 12 ševců, 14 tkalců, 5 krejčích, 4 kováři, 2 koláři a hrnčíři. R. 1784 nabývá ve Březové velkého rozmachu Inářství. K rozkvětu pomohla i výhodná poloha při silnici do Brna a Vídně a formané i cestující ve Březové nocovali. To byl také důvod přenesení pošty z Chrastové do Březové.
      Od r. 1713 bylo město naprosto osvobozeno od robot, těmi byly Březové povinny obce Muzlov a Dlouhá. Ty se zdráhaly stále rostoucí povinnost vykonávat a vznikl tak spor, trvající až do r. 1765. V zimním období 1748 - 1749 leželi ve Březové a okolí vojáci 6. setniny 2. moskevského pluku - 140 v Březové a 40 na Dlouhé a na Muzlově. Je zvláštní, že zatím není nic známo o pobytu ruských vojsk v Čechách a na Moravě v té době.
      R. 1792 byl založen spolek ostrostřelců. Šest Iet nato se dne 18. 5. 1798 po velké průtrži mračen rozvodnila Svitava. Voda strhla několik domů a několik Iidí také zahynulo.
      Po bitvě u Slavkova r. 1805 došlo k obsazení města Francouzi a město muselo zaplatit vysoké výpalné. Po revolučním r. 1848 došlo k vytvoření národních gard. Patrně v souvislosti s výkupem desátků vtrhlo v noci 21. 12. téhož roku na faru několik gardistů a zčásti ji zdemolovali.
      10. 7. 1866 po bitvě u Hradce Králové došli do města Prusové, kteří zrekvírovali potraviny, oděvy aj. Po několika dnech dorazil sem i pruský král Vilém s doprovodem (v něm mj. i kancléř Bismark). Starosta Speiser požádal Viléma o ušetření města, čemuž král vyhověl. V období války zemřelo jen ve Březové na choleru asi 300 osob.
      Od 1/2 19. st. a především v prvních Ietech první republiky zažilo město obrovský rozvoj průmyslu, továren a služeb. Jen pro ukázku: v Březové byla Továrna bavlněného zboží Ungar, (od r. 1864 s asi 300 zaměstnanci), Tkalcovna hedvábí, fa. A. Rudolf (od 1890), Továrna obuvi Hofmann (r. 1914 50 zam.), Jirchárna Jandera (1898 - 1939 60 zam.), výrobna barev a Iaků, Iihovar, cihelna, knihtiskárna Valenta a menší elektrárna. K takovému rozvoji jistě napomohla i stavba železnice Vídeň - Praha v r. 1849. Dodnes jsou kilometry počítány od Vídně.
      V 70 a 80. Ietech 19. stol. ve městě často stávkovali dělníci z různých továren. Důvodem bylo většinou propouštění, mechanizace a vyšší nároky na produktivitu práce.
      Po vzniku ČSR v říjnu 1918 se městská rada odmítla podřídit české výkonné moci a ustoupila teprve pod pohrůžkou zásahem vojska.
      I v Ietech 1918 - 1938 zůstala Březová většinově německá, i když s výraznou českou menšinou. V městě byla zřízena řada spolků jak německých, tak českých, často dělnických. Bylo zde také významné centrum DSD.
      V době hospodářské krize velká část obyvatelstva odešla, zčásti do jiných oblastí ČSR, či do Evropy a do Ameriky.
      Důležitou roli hrálo ve Březové školství. Byly zde obecná škola, česká menšinová škola, měšťanská škola, živnostenská pokračovací škola a Iidově zemědělská škola.
      Po Mnichovské dohodě byla Březová r. 1938 přičleněna k Sudetám a část českého obyvatelstva odešla. Zbylá část musela snášet útoky německých nacionalistů. Ke konci války začaly přibývat útoky na německé obyvatelstvo. 5. 5. 1945 se moci ve městě chopil Revoluční výbor a definitivní osvobození přišlo 10. 5. 1945. Okamžitě se začaly pořádat odvetné akce proti německému obyvatelstvu. Na denním pořádku byly urážky, fyzické napadání Němců a také několik poprav.
      Bylo započato s odsunem německého obyvatelstva. Na místa Němců přichází noví osadníci z Boskovicka a Velkomeziříčska. Zabavený majetek byl přerozdělen a mnoho německy psaných Iistin z městského archivu bylo na náměstí veřejně spáleno.
      Za zmínku jistě stojí, že Březovou projížděl r. 1945 zvláštní vlak, kterým se prezident dr. Edvard Beneš vracel po své návštěvě Brna po šesti Ietech opět do vlasti.
      15. 6. 1947 byl zvon znovu posvěcen.
      29. 6. 1947 bylo v Březové slavné biřmování služebníkem božím, biskupem Dr. Stanislavem Zelou. Pontifikální mše svatá byla sloužena na náměstí.
      13. 7. 1947 proběhl hlavní den oslav k výročí 450-ti Iet od povýšení Březové na město. Za okres Moravská Třebová, který přebral nad oslavami záštitu, se zúčastnil Cyril Voleš, Rudolf Lexman, František Medřík a pan Maršálek.
      U příležitosti udělení čestného občanství Edvardu Benešovi bylo březovské náměstí přejmenováno na náměstí Edvarda Beneše. Na Hrad byla poslána delegace březovských občanů, která kancléři prezidenta republiky předala čestné jmenování.
      Nedlouho poté nadešel Vítězný únor a vývoj státu a obce se ubíral zcela jiným směrem.

Napsal Jar. Pařil, junior
 Korektura Jiří Válka

 

Obrázek staré radnice s kostelem 1900
(soubor MS Word - velikost 165 KB)

 

Kaple 14. pomocníků (kaple u Koruny)

      V rannějších dobách žil v těchto místech dokonce mnich-poustevník, tzv. eremit. 
      V seznamech domů z roku 1777 je pod čp. 45 uveden zápis "Eremitage" na "Niedergasse" (Dolní ulici), při kapli sv. 14. pomocníků. Rozpuštěn patrně v důsledku reforem Josefa II.
      V těsné blízkosti bývalého hostince stojí filiální kostelík (kaple), někdy uváděn také jako "výpomocný kostel". Byl vybudován z darů zdejších měšťanů v r. 1757. Stavba této kaple měla zřejmě přímou souvislost s tehdejšími válečnými událostmi (Sedmiletá válka). Kdy došlo k zřízení "eremitage" (poustevny) není bezpečně známo. Víme však, že ve schůzi městské rady dne 21. 4. 1756 bylo jednomyslně ujednáno, že eremit - frater Václav Dokoupil z Konice (v originále Wenceslaj Dokoupil von Konitz), bude zde v současné či budoucí době přijat. Není vyloučeno, že přihlédneme-li k tomu, že Březová ještě v r. 1777 jižním směrem sahala pouze po čp. 44 a 46, místo odtud značně vzdálené, takže celé prostranství od konce města po hostinec a kapli bylo nezastavěné, poustevník působil jako správce a opatrovník kaple a zároveň jako hlídač a rádce. V již zmíněném seznamu domů z r. 1777 se dále uvádí: Eremit zde bydlí a konferuje (v originále "zu conferieren pfleget"). Dle slovníku slovo "conferieren" znamená radit, projednávat, takže eremit mohl být docela dobře také jakýmsi duchovním rádcem.

kaple1900.jpg

Fotografie Kaple 14. pomocníků z r. 1900

Poznámka:

      Všimněme si ještě malého domečku v těsné blízkosti kaple sv. 14 pomocníků, dnešní čp. 182. Jedná se o bývalé mýto (mýtní domek). Březová měla mýta dvě. Již uvedený mýtní domek v Dolní ulici a druhý, bývalé čp. 181 v Horní ulici na severním konci města v kopci směrem na Svitavy. Tento mýtní domek však byl po roce 1945 sanován. Březová měla právo vybírat mýto od r. 1585, kdy na základě stížnosti starosty a starších obce u biskupa Stanislava Pavlovského na finančně náročnou povinnost Březové udržovat jednu míli silnice vedoucí z Markrabství moravského do Království českého a na tíživé dávky v souvislosti s válkou s Turky, biskup olomoucký vyslyšel prosby představených města a povolil téhož roku (tj. 1585) zřízení jak v Dolní, tak v Horní ulici po jedné stanici na výběr mýta ve prospěch města.

 

Kaple v Muzlově

        Dnes už je kaple pobořena, zbyly pouze části obvodového zdiva. Lidmi rozebrána na rodinné stavby. Vesnice Muzlov byla rovněž nuceně vylidněna a asanována z důvodu stavby druhého vodovodu.
       Kaple byla pozdně barokní. První záznam o kapli se nacházel nad vstupem a datoval se do r. 1860.
       V roce 1956 bylo vnitřní vybavení vandalsky poničeno. Zachráněn byl pouze zvon posvěcený v době II. svět. války a sochy Panny Marie Lurdské a sv. Josefa. Sochy jsou dnes v Březové a zvon ve farnosti Svitavy.

 

Svěcení zvonu u Muzlovské kaple v době II. svet. války


 
 ___________________________________________ 

Další informace k historii:
 http://www.brezova.cz/cesky/history.html
 ___________________________________________